Znakování s miminky


Co je znak

Konkrétní znaky znakování s miminky vycházejí z přirozených gest vlastních dětem raného věku. Složka nemluvená zahrnuje mnoho výrazových prostředků, mezi které patří gesta, znaky, dále pak přirozená gesta dětí samotných, mimika obličeje a také pohyby celého těla. Znaková složka komunikačního systému znakování s miminky existuje v třírozměrném prostoru a je tedy vizuálně motorická (přijímáme ji očima a vytváříme ji pohyby rukou a celého těla).

Termín znak v systému znakování s miminky označuje jakýkoliv nemluvený projev:

  • kterým doprovází v komunikaci mluvené slovo ten, kdo již mluvenou řeč ovládá (rodič, starší sourozenec nebo jiná osoba blízká dítěti)
  • který ke komunikaci prostřednictvím systému znakování s miminky využívá malé dítě, které ještě neumí vůbec nebo dobře mluvit.

Skupiny znaků

Při komunikaci systémem znakování s miminky používáme znaky spolu s mluveným slovem. Znakování produkujeme celým tělem. Jednotlivé znaky můžeme rozdělit do čtyř skupin podle toho, jakým způsobem je předvádíme:

  1. Mimika obličeje, např. KYTKA
  2. Znaky produkované jednou rukou, např. SVĚTLO
  3. Znaky produkované oběma rukama, např. HOTOVO
  4. Znaky produkované celým tělem, např. KACHNA

Jeden jediný správný znak neexistuje

Pro jednotlivé předměty, osoby, zvířata, činnosti a situace neexistuje v komunikačním systému znakování s miminky jedna jediná správná varianta. Je pouze na vašem dítěti a na vás jaké znaky spolu s mluveným slovem budete při komunikaci používat. Většina znaků systému znakování s miminky jsou znaky vizuálně motivované, a proto je pravděpodobné, že mnoho znaků, které budete používat vy, bude shodných (nebo podobných) s těmi, které používají ke komunikaci znakováním i jiné děti se svým okolím. Na druhou stranu je možné, že pro vaše dítě bude některý předmět nebo osoba či zvíře charakteristické něčím jiným než pro jiné dítě, které používá znakování.

Buďte tedy trpěliví. Naslouchejte řeči těla vašeho potomka. Odpovídejte na výzvy ke komunikaci, které k vám děťátko vysílá. Nechte se inspirovat jeho viděním světa: Některé dítě bude pro PSA používat znak poklepání na stehno, protože tak psa voláme k noze, jiné dítě bude vyplazovat jazyk, protože tak vidí dýchat psy v létě v parku, když se ochlazují a jiný kluk nebo holčička bude ručkami naznačovat pozici psích tlapek, když pes prosí o dobrotu.

(Text je součástí knihy Jak se domluvit s kojencem a batoletem vydané nakladatelstvím Grada v roce 2008.)

Dítě se nám něco snaží sdělit

Rodiče často správně vypozorují, že pokud si dítě mne oči (pěstmi, dlaněmi, prsty) sděluje tím, že je unavené. Je to fyzický pocit (nás dospělé také oči pálí a cítíme v nich tlak, když jsme unaveni). Pokud si dítě mne například ucho, může to také znamenat únavu (některé děti to dělají), ale také nemusí. Gesto může souviset s fyzickým pocitem dítěte. Ucho ho může bolet nebo svědit. Je jistě správné ucho a jeho okolí prohlédnout, prohmatat a přesvědčit se, že to dítěti nepůsobí bolest nebo jiný nepříjemný pocit. Mohlo by se jednat například o zánět středního ucha (často spojený s rýmou nebo s teplotou). Pokud je dítě v pořádku zaměřte se na situaci, ve které dítě gesto používá. Je také možné, že pohyb neznamená nic - i když jestli jste vypozorovali, že se opakuje, tak pravděpodobně nějaký význam mít může. Pokud jste vyloučili fyzický problém (bolest, svědění a podobně), zkuste dítě dál pozorovat - a pokud na to nepřijdete, tak se tím netrapte. Jistě vaše dítě škálu svých gest brzy rozšíří a vy budete mít spoustu dalších příležitostí hledat význam gest a znaků vašeho dítěte. Znaková zásoba vašeho dítěte se bude rozšiřovat také tím, že bude přejímat znaky, které mu nabídnete vy sami.



Sdílet na Facebooku

Valid XHTML 1.0 Strict