Znakování s miminky


Témata • Příběhy ze života

Zápis první - Toničce je 6 měsíců

Toničce je několik dní přes šest měsíců. Otáčení (ze zad na bříško a z bříška na záda) v posledních dnech zdokonalila natolik, že se dokáže cíleně dokutálet tam, kam si umane. Je to proto, že se vleže na bříšku dokáže točit dokola. Při tomto pohybu se jí obvykle do zorného pole dostane nějaký pro ni zajímavý objekt (obvykle něco, co jí do rukou samozřejmě vůbec nepatří). A Tonka se jen tak nevzdává! Obvykle ji ale na cestě k vytýčenému cíli zaujme něco jiného, takže ne vždy původního cíle dosáhne. Nicméně svůj pohyb a jeho směr ovládá bravurně.

Dorotě nebylo těžké vysvětlit, že na zemi nemůže nechávat věci, které jsou buď pro Tonku nebezpečné (synonymem je v tuto chvíli slovo malé – lze je vdechnout nebo spolknout) nebo jsou Doroty (když jich Tonka dosáhne, Dorota jí je rve z ruček, protože jsou její). I tak ale musím být stále ve střehu, protože Dorotka je přece jenom tříletá holka a zodpovědnost za sesbírané korálky, gumičky do vlasů, sponky, propisovačky a auta s úplně maličkými od podvozku oddělitelnými koly (žužláním bezzubých dásní velmi snadno oddělitelnými!) je na mně.

První gesta

Od narození Toničky se spolu s manželem snažíme sledovat její gesta. Víme, že právě na ně budeme navazovat při znakování. Takže co ve věku šesti měsíců Tonka umí a jak to dává najevo?

Když je UNAVENÁ, tak si stejně jako všichni ostatní kojenci mne pěstičkami oči. Stále přetrvává i druhé gesto, kterým nám dcera dává najevo, že by si schrupla, a tím je otáčení hlavy na stranu. Vypozorovali jsme, že Tonka nejprve dává ÚNAVU najevo otočením hlavy (je zvyklá spát na boku, takže gesto vychází ze spací polohy) a mnutí očí je až druhým stupněm. S tím se samozřejmě pojí i výrazná rozmrzelost a často i řev (jak to Dorotka vtipně označila: řve jako dva tury).

Tonka se natahuje po věcech (TO CHCI!), čímž sděluje: PODEJ MI TO, PŘIBLIŽ MNE K TOMU, DONES MĚ TAM, CHCI TOHLE, TOHLE MĚ ZAJÍMÁ.

Odvracení pohledu je také gestem, které Tonka (jako všechny děti raného věku) v komunikaci již dlouho aktivně používá. Sděluje nám tím: UŽ NECHCI, MÁM TOHO DOST, NEBAVÍ MĚ TO. Toto gesto má mnoho nuancí podle toho jak moc Tonka něco nechce. Skutečně srozumitelné i pro nestranného pozorovatele je například v případě, když dceři namísto zdroje mléka nabízím dudlík. Otočení hlavy často doprovází otočení celým tělem. Na to také často navazuje natažení ruky a jsme zpět u gesta PODEJ MI TO, PŘIBLIŽ MNE K TOMU, DONES MĚ TAM, CHCI TOHLE, TOHLE MĚ ZAJÍMÁ. Denně tedy zažíváme krásné (skoro až intimní) chvíle, které jistě znáte také: je čas Tonku přebalit. Vezmu ji na přebalovák, znahatím ji a dopřávám jí několi minut bezplenkové volnosti. Tonka žvatlá, já opakuji Tončin hlasový projev a dávám jí dost prostoru na to, aby ho znovu zopakovala i ona. Hra se několikrát opakuje, ale za chvíli se mnou Tonka přeruší zrakový kontakt – hra ji přestane bavit. Znovu se snažím zaujmout Tončinu poroznost. Foukám jí na chodidla, Tonka se mnou zrakový kontakt opět naváže, chechtá se, polechtám ji na bříšku, Tonka se chechotem až zalyká a já jsem šťastná máma. Po chvíli ale Toninu aktivita bavit přestane a odvrátí se ode mne. Obvykle ji upoutá něco na přebalovacím pultu (často v místě za její hlavou!), tak se po věci či kusu oblečení začne natahovat, otočí se na břicho a začíná boj kdo s koho. Zatím jsem vždy vyhrála a Tonka opouštěla přebalovací pult s čistou plenkou na místě, kam plenky patří : )))

První naučené znaky

Tonička v šesti měsících používá svůj první „naučený“ znak. Natahuje ručky směrem ke mně, když ji někdo chová a ona chce do mého náručí. Natažení rukou obvykle předchází naklonění celým tělem mým směrem. Původ toho gesta jistě sami znáte: od narození natahujeme ruce směrem k dítěti, když je chceme pochovat nebo zvednout. Tonka mi tím tedy jednoznačně sděluje: VEZMI MĚ, MÁMO, CHCI K TOBĚ.

Také mně mile překvapilo, že Tonina už umí hrát „BERANY BERANY DUC“. Je to asi měsíc, co jsem jí tuto zábavu představila. A nyní Tonka bezpečně při slovech „ BERANY BERANY DUC“ přivře oči (v očekávání toho, že se naše čela setkají) a hlavu předkloní. Takže o zábavu je postaráno. Pamatuji si v jakém věku si naše starší dcera Dorota sedla, postavila se, začala chodit bez opory, ale to, kdy začala hrát tuto hru jsem úplně zapomněla. Takže sice mám druhé dítě, ale v mnoha ohledech (ještě se o tom při čtení mých zápisů mnohokrát přesvědčíte) jsem na tom jako matka s prvorozenětem.

Další zajímavostí je, že šestiměsíční dítě již velmi dobře ví, co se v některých situacích bude dít a svému okolí tuto znalost umí dát srozumitelně najevo. Některých následujících situací velmi brzy využijeme až budeme Toničku učit první znaky. Jak to tedy vypadá u nás (a pravděpodobně i u vás, pokud máte dítě ve věku kolem šesti měsíců)? Stačí, abych Tonku uložila do polohy, která se blíží té ke kojení a Tonka se hlasitě začne dožadovat mléka a otáčet obličej ke zdroji potravy. Nebo: natáhnu ruce směrem k Toničce a ona se ke mně nakloní (pokud ji má v náručí někdo jiný) nebo se začne vzpínat v očekávání toho, že ji vezmu do náruče. Anebo: před tím než jdeme v zimě ven, mažu Tonce obličej krémem do chladného počasí. Stačí abych si dala krém na ruce a začala ho roztírat v dlaních a Tonka v očekávání krémování začne přivírat oči.

První nabízené znaky Znakování s miminky

Rozhodla jsem se, že je na čase začít Tonce nabízet první znaky, a tak se tedy do toho pustíme! Po zkušenostech jsem se rozhodla pro tyto znaky:

  • PÁ PÁ (mávání): tento znak dceři již nějakou dobu nabízíme. Ráno máváme tátovi, když jde do práce. Máváme odcházejícím návštěvám i Dorotce, když ji táta dopovází do školičky. Intuitivně toto gesto jistě se svým dítětem používáte i vy.
  • MLÉKO (svírání a uvolňování pěstí – až do roztažených dlaní , jako kdybych dojila: ))): kojení probíhá několikrát za den, je tedy mnoho příležitostí znak ukázat a Tonce ho tak nabídnout.
  • JÍDLO (prsty jedné ruky ve špetce, vkládání pomyslného sousta do úst): Tonce je šest měsíců, tak nastal čas nabídnout jí k obědu zeleninový příkrm. A spolu s příkrmem dcerce budu nabízet i znak pro JÍDLO.
  • KOUPAT SE (ruce v pěst, na hrudi se současně pohybují nahoru a dolů, jakobyste se ve vaně drhli): Tonička miluje koupání. Několik posledních týdnů se už koupe ve vaně spolu s Dorotkou, a tak je to pro ni skutečně velká zábava. Jsem si jistá, že se tento znak bude Tonce moc líbit.
  • HOTOVO (malíkovou hranou jedné ruky opakovaně klepat do dlaně druhé ruky): když už jsme u jídla nebo koupání nebo jiných (oblíbených, méně oblíbených či neoblíbených) činností, všechno někdy končí a znakem Tonce situaci zpřehledníme. Tento znak podstatně zjednodušil náš život s Dorotkou, proto ho chci nabídnout Tonině mezi prvními.
  • SVĚTLO (ruka v pěst, prsty se opakovaně rozevírají, dlaň směřuje k obličeji): už se nemůžu dočkat až začneme s Tonkou postávat u vypínačů. Na tento znak obvykle výborně reagují všechny děti – světlo je magicky přitahuje. A co teprve když jim dovolíte ovládat vypínač!

Premiéru zápisu o znakování s Toničkou mám za sebou. Doufám, že se vám líbí, a že vám něco přinesla. Já jsem se při psaní docela pobavila. Doufám, že budete s chutí číst i následující zápis druhý.



Sdílet na Facebooku

Valid XHTML 1.0 Strict