Znakování s miminky


Témata • Příběhy ze života

Zápis čtvrtý – Tonce je 9 měsíců

Naše maličká je s námi již třičtvrtě roku. Ten čas uběhl tak rychle, že se nám tomu ani nechce věřit. Za měsíc, který uběhl od minulého zápisu, se zase přihodilo mnoho věcí, které souvisejí nejen s Toničkou :)

Před několika málo týdny bylo Tončinou hlavní přemisťovací aktivitou plazení (vysloužila si tím několik trefných přezdívek). Dnes se Tonka přemisťuje lezením. Za těch pár let, co naše starší dcera Dorota chodí, jsem úplně zapomněla na to, jak rychlí umějí kojenci na kolenou být. Tonina skutečně umí vyvinou obdivuhodnou rychlost. Sice její úprk občas končí tak, že nohy předběhnou ruce – to si potom bradu odře o koberec, ale při honičkách si užíváme spoustu legrace. A Tonička výská a veselí se a my ji v jejím rychlolezení s radostí podporujeme.

Aktivita, ve které Tonku naopak nepodporujeme, je stání. Za poslední týdny se dcerka zdokonalila v tom, kterak se zapřít o gauč, o křeslo či o blízkou osobu. Svaly na nohách a rukách Tonce také zesíly. Pokud se k síle v nohách a v rukách přidá kvalitní zapření se o stabilní oporu, Tonička se postaví. Dělá to velmi často. Vzhledem k jejím devíti měsícům věku je to trochu brzy, ale vývoj zastavit nelze. Nicméně pokud se Tonka postaví, my nejásáme (jásáme pokud leze po čtyřech). Dáváme tak Tonce co nejvíce času k tomu, aby lezla – to je to nejlepší, co pro ni můžeme udělat. No, Tonka je prostě Tryskomyš. My jsme se smířili s tím, že se brzy rozběhne a to se potom ona ani já nezastavíme (doufám, že ji se mnou budou honit i Dorotka a manžel ;)).

Tonka se setkává se znaky znakování s miminky, které jí nabízíme, už tři měsíce. Dorotka se v tomto věku setkávala se stejnými znaky jeden měsíc (znaky jsme jí začali nabízet ve věku osmi měsíců). Přestože (možná právě proto : )) jsou každá úplně jiná, začaly nabízené znaky aktivně používat přibližně ve stejnou dobu (devět měsíců). Je pravda, že Dorota se v tomto věku začala pokoušet o sezení (obvykle se jí to ještě povedlo náhodou). Tonka nejen že se sama posadí již déle než měsíc, ale také stojí s oporou. No obě ale v tomto věku dozrály k použití prvních znaků, které jsme jim nabízeli.

To, že se Tonka sama posadí, je pro znakování s miminky velké plus. Mohu jí nabízet znaky, když sedí přede mnou (na zemi, na posteli nebo v židličce). Prohlížíme si tak spolu knížky, vyprávíme říkanky, zpíváme písničky, hrabeme se v pískovišti, hrajeme si s hračkami, snídáme, obědváme, večeříme – a Tonka má obě ruce volné k tomu, aby znaky opakovala. Může sledovat můj obličej, když mluvím a snadno může přenášet pozornost na mé ruce (pokud jimi produkuji znak). To nebylo možné v době, kdy jsem ji držela například v náručí, protože vzdálenost mezi námi byla příliš malá.

Znaky, kterým Tonička rozumí

Ke znakům z minulého zápisu, se přidaly nové. Jsou to samozřejmě všechny znaky, teré Tonka již sama aktivně používá. Dále k těm, které jsem vyjmenovala v minulém zápisu přibyl ještě znak:

  • ČISTIT SI ZUBY: Toničce začaly růst zuby v osmi měsících věku. Legrační bylo, že jí jako první vyrostly dvojky nahoře, takže vypadala jako upír :) Samozřejmě je následovaly i jedničky nahoře a dole. Jakmile se Tonce první zoubky objevily, začali jsme jí je dvakrát denně čistit. Toničce se znak moc líbí – když ho použijeme, vždy se začne smát a radostně rozhazovat rukama. Ráda si zuby čistí i sama – obvykle se u toho i směje, protože ji kartáček lechtá dásně.

Co už Tonička umí sama znakovat

K repertoáru hříček a her, které jsem zmínila v minulém zápisu, přibyly nové. Stávající se zdokonalily.

  • VELIKÁ ( „Jak jsi veliká?“ ): Tonka s radostí a upřímným úsměvem zvedá ruce „na požádání“. (Samozřejmě se obvykle nepředvádí před prarodiči či jinými diváky :))) Někdy se stane, že vzpaží i v případě, že se kolem ní někdo baví o něčem, co je veliké. Tak je to tu! Je to chytrá potvora a dovede si věci v té své hlavě pěkně pospojovat.
  • PACI PACI (tleskat dlaněmi): ukázala jsem tuto říkanku Toničce dvakrát a byla jsem opravdu překvapená, že potřetí už Tonička tleskala sama. V posledních dnech Toninu moc baví držet moje ruce ve svých a tleskat společně.
  • PÁ – PÁ (mávání): Tonka mává a mává a mává :)) Má velkou radost z toho, že my máme radost, že mává. Je opravdu zážitek vidět, jak je naše maličká nadšená z „mávací konverzace“.
  • KÁMEN (bouchání pěstmi o sebe, jako když o sebe boucháte kameny): Tonka teď prochází úžasnou vývojovou fází, při které strčí do úst úplně vše, co najde. Nejraději má drobky čehokoliv, a jak se dalo předpokládat při návštěvě pískoviště, úplně stejně zachází i s kamínky. Hrály jsme si s dcerkou v pískovišti, já jsem z pískoviště také zvedla kamínek a ukázala jsem Tonce několikrát znak KÁMEN. Tonka moje ruce se zájmem sledovala. Prakticky okamžitě po mně začala znak opakovat. Pohyb bouchání pěstmi o sebe děti v tomto věku ovládají dobře – však tak s mnoha předměty zacházejí. I proto Tonička opakovala znak hned. Za dva dny jsem byla s dětmi na jiném hřišti – povrch celého hřiště byly drobné kamínky. Dorotka šplhala po prolézačkách, Tonku jsem se snažila udržet v kočárku. Zvedla jsem ze země hrst kamínků a nabídla jsem je Tonce. Tonička do každé ruky vzala jeden kamínek a začala jimi bouchat o sebe! Navždy si budu pamatovat tu radost v jejích očích, když jsem její znak komentovala: „Ano, jsou to kameny.“. Její oči mi říkaly: Mámo, ty mi rozumíš!
  • TAK TAK VŠELIJAK (otáčení rukou v zápěstí): Jistě znáte dětskou hříčku: ptáte se dítěte „Jak se máš?“. Dítě otáčí ruce v zápěstí a vy jeho počínání komentujete: „Tak tak všelijak.“. Tonička začala sama pohybem rukou na otázku odpovídat ještě týž den, kdy jsem jí říkanku začala nabízet.
  • SVĚTLO: Tonička začala sama tento znak občas používat. V současné době její verze vypadá tak, že natáhne ruku s otvřenou dlaní směrem ke světlu. Bude ještě chvilku trvat než začne ruku zatínat v pěst.

Znaky, které budeme Tonce nabízet

  • Trvá nabízení znaků: MLÉKO, JÍDLO, HOTOVO, KOUPAT SE, SVĚTLO, SPÁT ("hají"), DUDLÍK, LECHTAT, KŘUPKA, KRÁSNÉ SNY, JEŠTĚ, ČISTIT SI ZUBY.
  • Znaky JEŠTĚ a KŘUPKA už se Tonička snaží opakovat.
  • MAZAT KRÉMEM (třít dlaně o sebe, jako když si na nich rozmazáváte krém): musíme Toničku ráno, večer, i při přebalování mazat krémem. Tonka má tedy během jednoho jediného dne mnoho příležitostí tuto situaci zažít. A spolu s naším novým rituálem nabízíme Tonce i nový znak.
  • PÍSEK (jedna ruka jako podložka s dlaní směřující vzhůru, druhá ruka s ohnutými roztaženými prsty; prsty klepou do dlaně, jako když naznačují zrnka písku dopadající na dlaň): Tonka od osmi měsíců sama sedí. S Dorotkou chodíme na hřiště, slunko už hřeje, nastal tedy čas posadit Toničku do pískoviště : ). Jak píši – tak jsme udělali. Obě holky jsou na písku spokojené a Tonka se setkává s dalším novým znakem.

To je pro tentokrát vše. Přeji vám hodně slunečných dní, chuť pustit se do znakování s miminky nebo trpělivost v čase mezi nabízením nových znaků a tím, kdy znaky začne vaše dítě samo používat. Také vám přeji hodně legrace a dobrodružství s vašimi ratolestmi. Pokud vás zajímá, jak se znakováním pokračujeme my s Toničkou, podívejte se na další zápis, který přidáme za měsíc.

P.S. JEŠTĚ: Tonce je devět měsíců a pár dní. Včera jsem jí k večeři nabídla rýžovou kaši - doufala jsem, že si tak Tonka zaplácne břicho a obě se vyspíme v kuse déle než tři hodiny (což se k mé radosti také stalo). Tonička doslova zhltla první lžičku. Já jsem koutkem oka zahlédla pohyb jejího pravého zápěstí. Dala jsem jí do pusy druhou lžičku a pokukovala jsem po její pravé ruce. A skutečně! Tonka hltala kaši a její pravá ruka (pěst, ze které občas vykukoval i vztyčený palec) sebou živě otáčela. Není pochyb o tom, že Tonička úplně sama použila ke komunikaci znak JEŠTE. A dnes ráno si stejným způsobem řekla o další křupku. HURÁÁÁ!



Sdílet na Facebooku

Valid XHTML 1.0 Strict